Google Discover

Vystoupila jsem trochu ze své komfortní zóny a dala si přednáška na téma Google Discover na akci SEOloger Naživo 2024. Shrnu to tady od začátku do konce. Přednáška měla 50 minut, takže je to trochu na delší čtení. .)

seologer 2024 Petr Krauz
Foto Peťa Krauz

Na úvod jen chci poznamenat, že veškeré poznatky vycházejí z práce s velkými obsahovými weby v médiích, stejně tak odhady čísel a je to jediná optika, kterou se na téma dívám. Nikoli z pohledu eshopů nebo malých blogů.

Proč řešit Google Discover

Zatímco v roce 2016 mediální domy tento zdroj ve svých analytikách sotva našli, už o rok později se objevoval refferer Googleapis víc a v roce 2018 už bylo na místě zbystřit, protože růst zdroje byl rychlý.

Mezi rokem 2019 a 2020 Google vyděluje konečně zdroj i v Google Search Console do samostatného reportu a konečně víme jaká čísla a poměry skutečně jsou. Pro velké obsahové weby to znamená možnost sledovat, že v roce 2020 zdroj Discover rychle dohání zdroj Google Search a stále roste.

V redakcích často nemají přístupy do GSC, a tak se radují, že v jejich analytických nástrojích zdroj Organic stoupá, ale netuší, nakolik se na růstu podílí Discover.

Od roku 2022 se růst zastavuje a v průměru se u velkých webů Discover pohybuje kolem 60-65 %. Jeho hodně hodně průměr. Zatímco některé weby mají z Discoveru třeba jen 2 %, jiné mají 50 %, 70 % nebo třeba 90 %. Jiné ho nemají vůbec. Rozptyl poměrů je tak široký, že je třeba s číslem průměru zacházet vlastně jen ilustračně.

I tak je závěr jasný. Svět se mění a mediální SEO se mění s ním.

O čem vypovídá poměr mezi Searchem a Discoverem? 

Každá služba má unikátní skladbu obsahu, nikdy nedokážeme žádné dva weby opravdu kvalitně porovnat mezi s sebou, protože tematicky jsou tam vždy odlišnosti. I když budeme porovnávat 2 news weby, nikdy nebudou stejné, vždy se budou lišit v menších tématech, frekvencích vydávání článků, v redakčním přístupu a možná také v cílové skupině uživatelů.

Procentuální poměr mezi Searchem a Discoverem stojí právě na odlišnostech webů a ze všeho nejvíce vypovídá o obsahové skladbě média.  

Pokud vás trápí, že máte málo Discoveru, je na místě spíše debata o tom, jak podstatné to pro vás je. Discover je hodně nespolehlivý zdroj, kolísá podobně jako sociální sítě a postavit web na takovém trafficu je dost nebezpečné.

Na unikátnosti služeb ztroskotává velká spousta analýz Discoveru dostupná na internetu. Vzorky ze kterých vychází jsou strašně malé a tím, že testují obsah pouze na svém úzkém segmentu témat, jim chybí porovnání v rámci dalších webů a datům chybí potřebný kontext. Taková studie pak nejen, že není vypovídající, ale může být také podstatně zavádějící.

Výhoda odlišnosti webů v tom, jaké podíly mají mezi zdroji Search a Discover je, že můžete zkoumat trochu snáze, co funguje „lépe“. Obsah, témata, tvorba titulků, technické rozdíly. To vše se na odlišných webech s odlišnými poměry mnohem snáze nachází a srovnává.

Co je to Google Discover?

Je to feed, který najdete v aplikaci Google nebo v mobilním prostředí Chrome pod vyhledávacím polem, v Androidech by to mělo být jen přetažením obrazovky díky integrované aplikaci Google. 

Díky tomu je traffic masivně založený právě na aplikacích.

Jedná se o dobře zacílený a extrémně personalizovaný obsah, který vám je servírovaný bez zahledání dotazu. Zásadně to obrací perspektivu a cílí více na pasivní používání aplikace.

Jak vypadá Google Discover

Kde se Google Discover vzal?

Milníky jsou v roce 2012 a 2016, kdy Google pustil do světa jeho předchůdce. 

Google Now

V roce 2012 bylo myšlenkou spuštěného Google Now poskytovat informace po celý den bez zásahu uživatele. Chytré karty Google mohly zobrazit vstupenky, sportovní události, schůzky v kalendáři nebo třeba počasí ve chvíli, kdy ho potřebuji. Většinu funkcí časem Google údajně přesunul do asistenta. Sama jsem si na tuhle věc nikdy nesáhla. Bez osobní zkušenosti nedokážu služby dobře porovnat. Podstatné ale je, že už tady je vidět ten základní princip: bez zahledání, personalizovaně, čím víc budu službu používat, tím lepší to bude.

Chytré karty poskytují ty správné informace ve správný čas. Není potřeba žádná akce – karty se objeví ve chvíli, kdy je nejvíce potřebujete – a čím více budete Chytré karty Google používat, tím více z nich získáte.“ Blog Google při uvedení.

(Zdroj: Blog Google)

Google Feed

V roce 2016 navazuje Google Feed. Má mít všechny základní parametry, jak je známe z dnešního Discoveru. Tady už fungují a jen se později nějak rozvíjejí.

Ani s ním nemám tolik zkušenost. Nenapadlo nás tehdy, jak moc to bude důležitý zdroj. Řešili jsme v té době spíše strukturovaná data nebo amp. Teprve někdy mezi 2017 a 2018 jsme zbystřili, protože zdroj rostl velmi rychle.

V roce 2018 Google spouští oficiálně službu Google Discover.

Ve stejném roce ukončuje svou sociální síť Google +.

(Zdroj: Blog Google)

Mezi lety 2012 a 2018 se svět mění

Když chcete kolem roku 2016 zjistit co se děje, primárně se to dozvíte ze sociálních sítí. Google si uvědomuje, že to je jeho nevětší konkurence a hledá cesty jak konkurovat. Mezi roky 2014 a 2018 je největší peak v používání Facebooku.

Vývoj používání zařízení desktop vs. mobil

Vývoj zařízení mobil vs desktop

(Zdroj: Statcounter)

To nejzásadnější, co se ale děje, je proměna v používání zařízení. V roce 2017 se křivky setkávají a převládají mobily. Co to znamená? Trávíme díky tomu celkově více času na internetu. Znamená to větší traffic pro všechny služby, kterým se daří být někde vidět. Nárůst trafficu znamená také nárůst uživatelských dat, pokud je máte kde vzít. A to Google má.

Vývoj nejpoužívanejších browserů

(Zdroj: Statcounter)

Více dat znamená lepší službu, pokud data dokážete dobře, efektivně využít. 

Zrovna pro službu Discover se tohle zatraceně hodí. Google neumí dělat sociální sítě, ale umí doporučovat obsah. 

Google Discover 2018

Jak služba vypadá jsem zmiňovala víše. Detailněji se podíváme jak je služba v době vydání tohoto textu/přednášky poskládaná (zítra to zase může být jinak 😇)

Jak vypadá obsah, jaké prvky se objevují?

Blok „Hard News“ neboli to podstatné pro vás co se děje.

Specifické zájmy na míru, klidně v podobě evergreen contentu, články bez nějaké časové naléhavosti pokud jde o sdělení. Podmínkou u evergreenu je nedávná publikace. V tématech se často jedná o zájmové info, ale často v pojetí novinek a trendů = když se zajímám o AI, spíše dostanu vydané novinky než nějaký návod publikovaný před rokem.

Video content, nejčastěji YouTube, žádný livestream se mi zatím nepodařilo zachytit a prokázat jestli jsou součástí nebo ne, zatím se kloním k tomu, že patrně ne. 

Jak vypadá Discover

Objevuje se i jiný než článkový nebo video content, nejen z ecommerce segmentu. 

Ve feedu najdete poměrně dost reklamy.

Google se vás často se ptá na zpětnou vazbu u obsahu, ale právě i u reklam.

Umí ve feedu nabídnout také moc hezká lokální doporučení. Známe je ze Searche, takže bych si vsadila na stejnou komponentu, jen zaintegrovanou v posledních týdnech i do Discoveru.

Celkově se objevuje více nabídek přejít do hledání (to je novinka posledních týdnů a zatím nevíme kam bude dál směřovat).

Dlouhodobě je vystaveným a stabilním hintem do hledání Počasí. Je defaultně posazený pod vyhledávacím polem, odvádí na vyhledávací dotaz podle mé lokality (tím mimochodem mohou ovlivňovat hledanosti dotazů k počasí „počasí lokalita“).

Jak vypadá Discover

Poměrně zásadní je také doporučování dalšího obsahu, pokud se feedem prokliknete na nějaký článek. Je to vlastnost aplikace Google, nikoli Discoveru a funguje díky tomu takhle i ze Searche. 

= ze spodu obrazovky vám po chvilce stráveného času na stránce mírně a nenásilně povyjede stránka s dalším doporučením na téma a najdete tam moc pěkné doporučení dalších článků.

Nabídka není nekonečná, ale na jejím konci čekají související hledání, která pět vedou po kliku do Searche.

Dobré je zmínit, že ani hlavní feed Discoveru není nekonečný. Když dojedete na konec feedu, tak najdete odklik na „Další příběhy“. Jedná se o velmi podobný jednoduchý feed na jehož konci už se nikam dál nedostanete. Pokud jste si toho nevšimli, tak jste Discover patrně víc konzumovali, než zkoumali, s čímž asi Google počítá. .)

Jak vypadá Discover

Jak být vidět podle doporučení Google

Začneme tím co Google říká, že od vás chce:

Podle dokumentace, kde je sepsáno, co by od vás Google chtěl, jsem vydestilovala úplně základní body:

  • Chceme jen unikátní a Fresh content
  • Nechceme clickbait v titulcích, obsahu, ani ve fotkách
  • Líbí se nám úzce zaměřené zájmové weby
  • Jsme friedly služba, neobjeví se u nás nic škaredého
  • Kvalitní obrázky jsou podstatné

Kromě toho, že po vás něco chce, má taky dost věcí, které vám naopak zapovídá.

Opět velmi zestručňuji dokumentaci:

  • Nechce sponzorovaný obsah
  • Nelíbí se mu zavádějící obsah
  • Chce, abyste byli transparentním webem
  • Platí stejné obsahové zásady jako pro Search

Realita tak perfektní není a nebude, protože prostě obsah na internetu takový není. A pokud je, není ho dostatek pro to, aby Googlu jeho vehikl mohl dobře fungovat. 🙃

Jaké faktory ovlivňují, co se do Discoveru dostane?

Zacílení uživatele konkrétním tématem na Discoveru závisí na datech ke konkrétnímu uživateli a na tom, jak moc na co kliká. Protože tím se Google dál učí, co mě zajímá za obsah. Celé je to postavené na Knowledge Graphu. Ten dokáže v uvozovkách „pochopit“ souvislosti v konkrétních tématech a taky jejich přesahy, do příbuzných témat.

Na základě doporučení a prokliků si mě Google v tématech škatulkuje. To je ten nejpodstatnější princip pro jeho doporučování obsahu. A taky teoreticky pro to, jaký obsah budu chtít já, jako tvůrce webu dělat. 

Pokud chci najít potenciál, na jaké zájmové oblasti cílit, stačí se vrátit ke staré dobré seařské práci a prozkoumat jaké oblasti témat lidé hledají. Podle toho jim je totiž i dále Discover doporučuje.

Pro lepší pochopení toho, jak Google s tématy nakládá se dají udělat podle mě tři věci.

Velmi detailně pracovat s Google Trends, které hodně toho škatulkování ukazují. 

Všímat si jak sortuje obsah v news.google.com. Podle mě se tam dá naučit hodně o googlí práci s obsahem celkově.

A nakonec procházet vlastní karty v myactivity.google.com. Google tu ukazuje témata, která mi naservíroval a taky obsah, který jsem proklikla.

Nad tím vším se už dají dělat hezké tematické analýzy.

Falší faktory

Kromě toho Google pracuje se známými proměnnými. Kde jsem byla (geolokační historie), social signals (buzz), aktuální pozice, moje nákupní chování i kliky do reklam. Strašně velký podíl mají hledané dotazy a opakované návštěvy konkrétního webu.

Je jich více, ale tohle jsou ty faktory, které víme, že cílení ovlivňují opravdu hodně. 

Technické faktory jsou také podstatné, ale ty tady přeskočím, protože jsou ve shodě s tím, co dělám pro běžné SEO – mám průchozí a indexovatelný web, Google se dokáže dostat k čerstvému obsahu, fungují strukturovaná data, jsem ok pro mobily, atd. Prostě SEO. 😏

Mýty, legendy, fakta

Kromě zmíněných signálů existuje také spousta mýtů co dělat nebo nedělat a co má vliv na performance v Discoveru. Prohledala jsem o jakých tématech se diskutuje (ve smyslu co má vliv). Jednotlivé body projdeme:

Délka názvu.

Nelze stanovit ideální počet znaků titulku.
I magazínový a News obsah se chovají jinak. Performují dobře kratší i delší titulky. V některých místech se aplikace i přizpůsobí velikostí písma.

Syntaxe titulků

Více socky.
Méně SEO, více emocí. Ano, Google to říká jinak…

Délka obsahu.

Nerozhoduje.
Našla jsem, že by články měly obsahovat alespoň 1200 znaků, aby lépe fungovaly. Není to potřeba, záleží více na tématu obsahu a proklikovosti.

Skvělá fotka.

Od 15.12.2022 Google neukazuje v náhledech obrázky u všech velkých českých vydavatelů kvůli implementaci evropské směrnice o autorském právu. Ano, v této konkurenci obrázek pomůže zviditelnit, ale drtivá většina obsahu funguje úplně bez.

EEAT.

Nepomůže skutečný autor s biografií.
Co je pro nás podepsaný článek a jak Google chápe autora? Je pro něj v pořádku anonymní autor za přezdívkou na nějakém blogu nebo třeba ČTK a jiné agentury, které jsou jako autor v médiích dost hojně? Autor nerozhoduje, ale myslím, že roli hraje důvěryhodnost brandu – tady je ta experience.
V Česku je navíc situace specifická díky Szn Feedu, který má pro zkvalitnění doporučovaného obsahu tendenci weby kultivovat podmínkami, které vyžadují mít na webu autora, kontakt na redakci nebo také zdroje, pokud se jedná o převzatý obsah.

Uzamčený obsah.

Paywall nevadí.
Primárně nemá na Discover vliv. Obsah je zacílený a pokud dlouhodobě navštěvujete nějaký web, je pravděpodobné, že máte zaplaceno/přihlášeno. U paywallu většinou čeká za zámkem nějaký specializovaný obsah, spíše dlouhé články, pohled mnohem víc do hloubky. Nemám s paywall osobní zkušenost na svých webech, situaci jsem studovala na fórech podle webů NYT, Washington Post, NY Daily News, které nemají podle všeho problém.

CTR.

Ideální proklivost podle mě neexistuje.
Závisí na typu obsahu. Url může mít CTR třeba 30 %, ale zpravidla to nejsou ty nejnavštěvovanější stránky z Discoveru. V průměru mají ty nejnavštěvovanější stránky mezi 10-15 % CTR. Doporučuji sledovat spíše jiné metriky – PV/V, strávený čas. O kvalitě interakce to vypoví mnohem více.

Životnost článků.

Jak dlouho vydrží obsah v Discoveru?
V naprosto drtivé většině se jedná fresh obsah. Většinou má news článek životnost 1 – 3 nebo 4 dny, u evergreen contentu to může být i 5-10 = liší se podle typu obsahu. Necontentový obsah má v průměru delší expozici než články.
Ale i víc než rok staré články se tam mohou objevit, jen to není úplně běžné. Pokud něco starého vyběhne, může to souviset se specifickým trendem, sdílením na sociálních sítích a podobně.

Aktualizace obsahu.

Povzbudí, nespasí.
Aktualizace článku má nějaký vliv, ale bavíme se teoreticky o cca 10 % nárůstu a to už při zařazení do Discoveru (nebavíme se tu o znovu zařazení, ale o povzbuzení článku, který momentálně nějak funguje). Není to nic, co by článek úplně vystřelilo.
Zároveň má taková aktualizace svá pravidla – je s ní spojený nějaký obsahový upgrade. Což ne vždycky jde. Nárůst je podle mě složité prokázat a odhady jsou na vodě. Když je aktualizace spojená s dalším doplněným obsahem, zájem publika a lepší performance může zvednout právě obsahový upgrade.

Google Publisher Centrum

Účet nemá vliv.
Existence registrace v News Publishers nemá vůbec vliv na zobrazení v Discoveru. Registrace přidá jen možnost pro uživatele sledovat web v platformě Google News. Nemá to ale souvislost s Discoverem.
Vliv tam může být pouze sekundární – pokud web sleduji v Google News a vidám jeho obsah častěji, častěji budu patrně web navštěvovat a tím zvyšuji tento signál pro doporučování v Discoveru.
Ať je to jakkoli, od dubna 2024 už nelze přidávat volně publikaci do Publisher Centra. Google si publikace nově vyhodnocuje sám.

Recepty jsou problém.

Formátování receptů nehraje roli.
Podle některých studií odmítá Discover receptový obsah z důvodů formátování. Já můžu tuhle věc vyvrátit, běžně zobrazuje i receptové články které dokonce přímo obsahují strukturovaná data recipies.

Sledování zdroje

V Evropě zatím není dostupné.
Nevíme, nezměříme, zjistíme až to přijde.

Špatné zprávy nefungují.

Discover nemá rád obsah, který vyvolává úzkost. Drží základní přehled v „Hard News“, ale cílem je, abyste se cítili dobře. Vždycky může existovat nějaká výjimka, ale základní karty jsou jasně rozdané.

Sezónnost

Discover drží velmi dobře sezónnost, což je ale samozřejmě dané i datem publikace článků a jejich životností v Discoveru. Sezónnost jen kopíruje dobu vydání, která se váže na trend a čtenosti.

Propad návštěvnosti z Google Discover. Co s tím?

Co dělat, když grafy spadnou na nulu a vy nevíte proč? Moc se toho nedá dělat. Google se oficiálně (kromě porušení pravidel) odkazuje na tři možnosti, proč traffic roste nebo padá.

Změna zájmů

Vysvětluje se změnou chování uživatelů, tím, že hledají jiná témata a na základně toho se jim mění skladba Discoveru.

Typy obsahu

Průběžně se upravují typy obsahu, které se objevují, aby lépe odpovídaly tomu, co lidé hledají

Aktualizace Vyhledávání

Discover je rozšířením Vyhledávání, takže aktualizace se mohou projevit i tady. Jestli zrovna nějaká byla si můžete ověřit na Google Search Status Dashboardu.

Pokud v konzoli není žádné info, nedá se dovolat ničeho. Můžete zkusit do Googlu napsat, ale happy end bych asi nečekala. Pravidla jsou nastavená tak, že se vždycky dá najít něco, co nesedí s doporučenými guidelines. 

Propad z Google Discover

Jak měřit Google Discover

Google Search Console

Google Search Console je nejjistější nástroj. Jediný, který dokáže spolehlivě traffic zdroje Search x Discover x News oddělit.

Sledovat například real-time statistiku se v GSC nedá. Zachytila jsem ale před rokem (jaro 2023) iniciativu Charbeatu, který se o to nějakým způsobem pokouší.

Chartbeat

Podle jejich vysvětlení analytici použili informace o odkazujícím zdroji stránky, prohlížeči a operačním systému, informace u user agentu a pomocí toho nějak odhadují, který provoz bude s největší pravděpodobností z Google Discoveru. Přiznávají také, že data nebudou nikdy přesně odpovídat datům GSC, ale věří si, že to bude odpovídat s vysokou mírou přesnosti.

chartbeat zavádí měření zdroje google discover

Díky tomu, že nástroj používají obsahovky po celém světě, dokáže navíc Chartbeat přinášet celkem zajímavé analýzy. Vzhledem k jeho ceně se dá zároveň odvodit, že se data zakládají na trafficu z obsahu největších nebo velkých vydavatelství.

V prezentaci jsem ukázala i data z jejich studie z roku 2023, která tu sice uvádím, ale v originálu je najdete přehledně na jejich blogu:

Jak se liší návštěvnost z Google Discover podle regionu:

Vydavatelé …

  • v Asii a Tichomoří například někdy zaznamenali až 60 % zobrazení stránek z platformy 
  • Latinská Amerika je s průměrem 48 %
  • Severní Amerika pouze o 24 %
  • Evropa, Střední Východ a Afrika cca kolem 50 %

Vysoká vysoká čísla u Asie a Afriky vysvětlují vysokým trafficem přes mobily právě z těchto regionů.

Poměr strávené doby z Discoveru podle regionů:

Podle Chartbeatu je celosvětový průměr v zapojení 29 sekund a Discover z těch statistik vychází s vyšším průměrem – 37 sekund.

Podle prezentovaných regionů jsou čísla následující:

  • Severní Amerika 41,4
  • Latinská Amerika 39,1 sekundy
  • Asie a Tichomoří 36,4 sekund
  • Evropa, Střední Východ a Afrika 36,4

Předpokládám, že tohle by mohlo být dobrým tematickým zacílením na uživatele, které prodlouží dobu strávenou konzumací hlubšího tématu, které uživatele opravdu zajímá.

Jaké fungují v Discoveru tematické kategorie?

Podle předchozích průzkumů Chartbeatu jsou obecně nejoblíbenější kategorií ve vydavatelském obsahu „Zločin, právo a spravedlnost“ a „Ekonomika, obchod a finance“.

Tahle témata se objevují v Discoveru také, ale ne tolik jako „Umění, kultura a zábava“, „Životní styl a volný čas“, „Počasí“ nebo „Zdraví“. 

V regionech se překrývá jako jediná kategorie „Umění, kultura a zábava“, která tak má nevyšší zastoupení.

Úvahy na závěr

💭 Googlu se dobře daří využít i obsah, který se často pro Seach moc nehodí.

💭 Dělat obsah na míru Discoveru může poškodit web při návštěvnosti z jiných zdrojů.

💭 Discover svým laděním a tím, jaký obsah z něj funguje, mnohem více připomíná milou sociální síť. Pokud by Google do budoucna vpustil třeba komentáře, tak z toho sociální síť opravdu bude…

💭 Google zůstává skvělým rozcestníkem, jen to posunul o level výš.

💭 Kvalita konzumace Discover feedu je podle mě postavená na skvělé vyváženosti Hot & Cold contentu. (Podle Marshalla McLuhana různé typy médií vyžadují různé úrovně čtenářské účasti a koncentrace. Myslím, že se to dá aplikovat i na práci s obsahem.) Díky správnému servírování rychlých ale důležitých informací a hloubkově zpracovaných témat a to ve správném poměru mi nabízí přesný mix, který navíc nevyvolává negativní pocit a proto je příjemné ho konzumovat.

👋🏻

Jsem velmi zvědavá, jak se služba bude dál vyvíjet. 🙂

Pokud k textu máte nějaké připomínky, něco vám nesedí, máte jinou nebo další zkušenost, sem s ní. 🙂 📩 schamte@email.cz